ZKOUŠKA OHNĚM

Pradávné úsloví říká, že je lepší vyhořet než se stěhovat. Tyhle pravdičky lidé obvykle pronášejí obklopeni nevybalenými krabicemi, klavíry a lampičkami v zatím nehostinném bytě, unavení z přenášení předmětů a třeba i z citové újmy a nostalgie. Jenže ono to lepší není. 

Pokud se jen stěhujete, nejsou k tomu potřeba hasiči, polovina domu nenasákne vodou a celá budova jedovatým kouřem, jako když do táboráku někdo žertem hodí vědro plastových lahví. Při stěhování se navíc obvykle netvoří černé smradlavé saze. Suma sumárum, lepší je se šestkrát za sebou stěhovat než, třeba jen decentně, vyhořet.

Tohle píšu hlavně pro kamarády z Radotína, které v pondělí večer zaujaly sirény a hasičská auta kolem mého rodného domu, jakožto i plameny, které šlehaly z jeho střechy. Ano, hořelo tam, ale zas taková apokalypsa to nebyla. Byť by asi všichni obyvatelé domu dali přednost třeba i šestinásobnému stěhování.

Zřejmě závadou na elektroinstalaci stropních žárovek v podkroví se vznítily uskladněné, nebo spíš naštosované věci ve špičce střechy - oblečení, jež se nedokázalo přizpůsobit růstu dětí a trendům módy, počítače, které zastaraly, autodráha, s níž už jsem si dobrý rok nehrál, a podobné klenoty. Tyhle věci podle svědectví obyvatel domu překvapivě rychle živily plameny, jež pohltily trámy a část krovu a skrze střechu se draly ven.

Naštěstí sousedé mají bystrý zrak a i na naše poměry neobvyklý jev včas zahlásili hasičům (ještě než ho začali fotit). Ti prý přijeli taky brzy, takže když jsem dorazil já, bylo prakticky po všem - podkroví nasáklé vodou, v celém domě smrad, saze a tma a před domem hromada doutnajícího bordelu.

Šikovný soused už druhý den provizovně opravil penetrovanou střechu, takže to opravdu není tak strašné, jak se to jevilo. Spálený bordel už je pryč. A nikomu se nic nestalo. Jedinou obětí tak pravděpodobně zůstal neidentifikovaný člen loutkového divadla, který utrpěl popáleniny třetího stupně na sedmdesáti procentech těla včetně šňůrek, a byl proto umístěn na jednotku intenzivního kontejneru. Podobně shořely i staré fotky a další historické dokumenty.

A taky mi nevybíravý oheň uzmul staré počítačové hry na disketách, od Grand Prix Formula přes Indiana Jonese (asi na 7 disketách, na svou dobu obří hra) po geniální a nepřekonatelný Transport Tycoon. Ale co, stejně byly zavirované. Tedy pokud oheň zároveň nedizinfikuje.

A co z toho všeho vyplývá? Že hodného nepálí a neřád se nedá, přece.

text Řízek a foto soused Petr