USEKNUTÝ RAPID

 Zalepil jsem si viditelnou díru v botě, abych byl přesvědčivější. Celým bytem voněl chemoprén. Šli jsme se svézt úplně novou škodovkou a bylo potřeba, abychom před prodejcem vypadali jako když už ne vážní, tak aspoň nějací zájemci. Jaký je nový Rapid Spaceback?

Ten náš byl černý, stál podle ceníku zhruba 350 tisíc a kromě tří litých šestnáctipalcových kol měl jedno rezervní - nějaká paní včera pravé zadní prorazila. Jinak mu to slušelo, chyběla mu jen panoramatická prodloužená prosklená střecha (za příplatek). Na počítadle měl 1 150 kilometrů, asi tak stošedesátkrát méně než naše auto.

Tentokrát jsme nedostali plnou nádrž a požehnání jet, kamkoli a na jak dlouho si zamaneme, naopak nám vůz půjčili jen na hodinku a s benzinem asi na sto kilometrů. Asi jsme nebyli dost přesvědčiví. Tak radši hned jedeme.

Jak vypadá auto zvenku celkem parádně, vevnitř je to trochu zklamání. Interiér je sice zmenšenina nové octavie, ale ty tvrdé plasty mi připomněly spíš mou milovanou felicii. A na šířku auto evokuje uzounkou fabii, z níž si nedobrovolně půjčilo přední nápravu.

Je to pěkné auto.

Jinak je to z pohledu řidiče i pasažéra prostě škodovka. Všechno je tam, kde by to člověk hledal, potěší třeba přihrádka na brýle (kdybych si třeba někdy brýle pořídil). Žádné výstřelky. V naší prostřední Ambition výbavě nebylo vlastně nic extra navíc (rádio i s USB, manuální klima, velký palubní počítač), ale asi ani nic zásadního nechybělo. Uvnitř je docela dost místa - jen kdyby to nebylo tak úzké!

Maruška občas nemohla najít šestku

Rozpaky mizí po nastartování. Malý turbomotor o obsahu 1,2 litru umí 77 kilowattů, ty dávkuje šestistupňová převodovka. Je překvapivě tichý, ale ledva člověk sešlápne pedál silněji, ozve se nenápadné upšouknutí nebo zahvízdnutí turba a lehké auto zrychluje jak divé. Nenapadá mě nic, co bych tomu motoru vytkl. Snad jen to, že ho nemáme.

Hlavně nenápadně

Svezení zatáčkami po okreskách mezi Dolními Břežany a Davlí je dravé. Useknutý rapid se bezvadně ovládá a i ve vyšších rychlostech jede jistě. Maruška mě napomíná, ať jedu zvolna.

Tak ji pouštím za volant (ten je tříramenný z octavie a fakt pěkný) a skutečně - najednou jedeme pomaleji. Mám za to, že se jí svezení líbí. Jen nás prudí asistent, který nám radí, jak bychom měli řadit. Možná ale i díky němu jedeme se spotřebou necelých šest litrů.

Mámo, kufr nic moc.

Zastavujeme u Lipenců a koukáme do kufru a subjektivně to proti naší fabii zas takový skok není, naopak normální, nezkrácený rapid je v tomhle ohledu mnohem praktičtější. Tady by si člověk musel vybrat - buď ošklivější a větší auto, nebo šmrncovnější, ale méně praktické. Pokud bych měl početnou rodinu, vzal bych si to menší, jezdil bych sám a zbytek domácnosti poslal vlakem.

Panu prodejci vůz vracíme se všemi zbývajícími koly nepoškozenými, nemusí tedy nic lepit chemoprénem. Koupi si potřebujeme ještě promyslet, pronáším s maximální přesvědčivostí. Vůbec to není špatné auto, jen s tou absurdní cenovkou asi trochu upadli.

text a fotky Řízek