pátek 6. prosince 2024

MALÁ PÁRTY

Nemám úplně spolehlivou paměť a vím to o sobě, přesto jsem si skoro jistý, že jsem své čtvrté narozeniny onehdy oslavil diskrétně jen v rodinném kruhu. Možná ještě s babiččinou slepicí, které jsem v té době rád ujídával namočený chleba z jejího kastrůlku, jak hovoří (pravdivá) rodinná legenda.

Ale větší show jsme z toho nejspíš nedělali. Pozvánky s velmi unikátní malbou jsme nikomu neposlali. Herničku s cukrárnou v obchodním centru jsme nezamlouvali. Drobné dárkové předměty jsme pro příchozí do vkusných pytlíčků nebalili. 

Jenže doba se změnila, to je nezpochybnitelný fakt. Druhý je, že oslavy přece měly Lily i Emmička. No a největší roli hraje to, že já svoji holčičku tak odporně rozmazluju, že z vlastní vůle iniciovat dětskou oslavu, což je za normálních okolností šílené a mně krajně nepodobné, je vlastně úplné minimum, co se pro ni dá udělat. (K Vánocům jsem předběžně zamluvil poníka.) 

Taková Emmička slavila na zahradě vily s bazénem. To jsme zavrhli, ale samozřejmě ne proto, že nic z toho nemáme. Přece jen by zkraje prosince bylo v bazénu chladno. 

Celou sobotu protivná Heda strašně zlobila, měla různé záseky a měl jsem opravdu chuť to celé zrušit, čímž jsem ostatně hrozil, aniž to mělo jakýkoli efekt. 

Podle pravděpodobného scénáře nás měly druhý den čekat tři hodiny velmi hlučného dětského skotačení prokládané pláčem, hygienickými nehodami, donášením a boji o atraktivnější kusy mobiliáře. To vše budou provázet rozpačité pokusy o společenskou konverzaci s navzájem neznámými rodiči, spousta třpytek a plastových jednorázových předmětů s motivy Tlapkové patroly. Plus protivná Heda. A ještě se určitě navzájem nakazí řadou chorob, které pak dostaneme i my, zato s horším průběhem. To celé v ceně zpátečních letenek do slušnější evropské destinace, kam je ale už pozdě prchnout.

Ale víte co? Ono to vlastně bylo bezva. Přišli všichni, které má Heda nejradši, nervali se, kamarádili a chvílemi bylo v dětské části harmonické až podezřelé ticho. Jejich rodiče byli úplně fajn. Taky se jim děti zasekávají a usínají ve čtvrt na jedenáct po absurdních pohádkových maratonech. Taky pijí čtvrté kafe i v neděli (ti rodiče). Heda dostala parádní dárky a z dortu téměř nenápadně sezobala maliny. Nikdo se neporval ani nepoblinkal a zapomenutého jednorožce Natálku nám druhý den vrátili.

A já vím, že příští rok zas udělám cokoli. Ale pokud bude chtít místo toho slavit se slepicí a kastrůlkem, budu to respektovat.

text a foto Řízek