SPIDERMANOVO DÍTĚ

 

Vyhráli jsme zápas v hanspaulce. Jakkoli se to zdá banální, moc často to nepíšu. Ono se to totiž moc často nestává. Považte, letos teprve podruhé jsme mohli zatnout pěsti a začít decentně radostně křepčit, když už děkovačka divákům a vyměňování dresů se soupeři se v našich podmínkám nekoná - příznivce nemáme žádné, dresy jen jedny.

Radost samozřejmě lehce kalí to, že i když jsme se výhrou dotáhli na naše soupeře z Hell Avalanche, toho času deváté, v posledním kole zřejmě zase spadneme zpátky za ně, protože Avalanche dostanou dva body zdarma za kontumaci. Ale to už předbíháme.

Soupeřů bylo nějak málo, asi tak čtyři. Rozhodčí přesto chtěl utkání zahájit stůj co stůj, třebaže jsme jej upozorňovali, že to je ilegální. Nakonec se uvolil čekat o pár minut déle aspoň na jednoho opozdilce (což už se smí), ovšem výměnou za to, že se zápas poněkud zkrátí (a to už je zase ilegální). No co, úroveň rozhodčích je dost často žalostná i na mistrovství Evropy, takže my v nejnižší lize na světě si nemůžeme vyskakovat. Máme být rádi za to, že má arbitr aspoň píšťalku a silnější blonďatou paní, která mu asi má mávat auty. "Řízku, Maruška je těhotná?" chechtá se Pája a já popravdě přiznám, že o ničem nevím - a pak mi dojde, že naráží na vizuální podobnost (obličeje) mé manželky a té čárové rozhodčí. Odtuším něco ve smyslu, že je kretén, a můžeme hrát.

Zápas vypadá přesně tak, jako když nemotorný tým hraje přesilovku proti jinému nemotornému týmu. Máme převahu, střílíme mimo branku a občas nám soupeř uteče do brejku. Po deseti marných minutách se trefuje Luboš a v nastalé euforii vyprodukujeme další střely mimo.

Pak ovšem nastane na umělém trávníku nečekaná změna - soupeři bez jakéhokoli varování dorazí i další opozdilec a síly se vyrovnají. Naštěstí právě na tuto chvíli mladší z našich Matyášů naplánoval svou dělovku přesně pod břevno, kterou by diváci prostřednictvím drahých SMS patrně zvolili gólem kola. Vedeme 2:0 a v kuloárech se začíná mluvit o první výhře po hodně dlouhé době.

Po přestávce nás soupeř zkouší zaskočit výměnou brankáře. Nezaskočil - následně zvyšuje i druhý Matyáš. Jenže když už se v kuloárech začne spekulovat i o prvním letošním čistém kontě pro našeho brankáře, po samostatném úniku nejprve skóruje a posléze mě přišlápne útočník Avalanche. Svíjím se televizním způsobem, jenže kdo by se divil, když má pravá noha je na tom podobně jako celý Rosický?

Naštěstí se pár minut před koncem ještě prosazuje Pája a pohodlné a zasloužené vedení 4:1, jakožto i věci odložené na střídačce nám nikdo nesebral. Byť se rozhodčí domníval, že to mělo skončit jinak. "Zápas by si zasloužil remízu," konstatoval mimoňsky. Vzkazujeme mu, že on by si zasloužil školení k pravidlům.

K jediné obdržené brance se posléze vrátíme v našem tradičním pozápasovém rozboru v blízké restauraci - dozvím se, že bych měl vylepšit ani ne tak kopací, jak spíš chytací techniku. Otázka je, jestli by to pro osmou ligu nebyla skoro škoda.

Pak kolem proletí Spidermanovo dítě a je konec.

text a fotky Řízek