FC Forejt - ZAK Praha 1:0
text a foto Venál
Po „krásném“ zjištění naší situace v tabulce – ano, drahý čtenáři, jsme poslední, tedy byli jsme poslední – jsme se vydali hrát další kolo naší, vaší, mojí, tvojí, jeho, její hanspaulky.
Sraz v Radotíně klasicky připomínal scházení se švábů na pivo, nicméně po pár minutách jsme byli komplet a mohli vyrazit na hřiště směr Praha 6 Hanspaulka.
Zápas v podstatě probíhal v naší režii. Jeden útok střídal další a na soupeřovu bránu se valila jedna nebezpečná akce za akcí. Naštěstí netrvalo dlouho a jedna taková nebezpečná akce se vyvinula tak, jak jsme zrovna potřebovali, a to gólově. Ano, byl to náš v této sezóně takřka nepolapitelný a nedostižný střelec – mistr placírka Rádoš. Opět prokázal svou kvalitu a zavěsil.
Bohužel po gólové situaci jsme místo fotbalu až moc napodobovali lidské činnosti typu paličství, hrobařství a mnoho dalších disciplín, ale ne a ne se vrátit k vykonávání fotbalu. Akce, střelba to všechno jsme měli, ale furt nepřicházely další pojišťovací góly.
Naštěstí pro nás soupeř nevsítil žádného fíka, a tak jsme se mohli radovat z hubeného vítězství jedna nula, a mohli tak opustit poslední místo ligové tabulky.
Co se našeho výkonu týče, nebyla to žádná diskotéka ani hitparáda. Po devadesáti jedné a půl střelách, kdy tak tři šly na bránu, nás ke konci soupeři občas přehráli, ačkoli jejich věkový průměr byl skoro takový, jako náš věkový součet. A to tam byl i Vlasta. Dá se tedy říci, že jsme vyhráli zaslouženě.
Tak zase někdy.
Made by Vencán 313
Žádné komentáře:
Okomentovat