Už dlouho jsem si chtěl prostřednictvím tohoto místa v síti položit zásadní otázku: proč jsou šťastní lidé šťastní? Jednou z příčin může být to, že fandí fotbalovým týmům, které aspoň občas těší své příznivce nějakou tou výhrou. Což jsou v naší skupině všechna ostatní mužstva.
Takže kdybych třeba podporoval Spartu Pivaře, přijel bych se podívat na její zápas s jakýmsi FC Forejt - snad jsem to napsal správně - v pátek večer do Hostivaře. Budou to asi tragédi, 4 zápasy, 0 bodů, skóre 2:16, měli bychom je přejet. Měl bych asi jako většina týmu vyholenou hlavu a jezdil bych bílým autem, což ostatně jezdím.
Po skončení poločasu by vysoký hráč Forejtu nespokojeně gestikuloval v hloučku těch ostatních, kteří by mlčky a sklesle přikyvovali. Nic moc by se potom nezměnilo, jen bychom v poklidném tempu dali jednoho, a hned po deseti vteřinách druhého góla. V podstatě by nám to sami nahráli, nebylo by to těžké. Nebyli jsme lepší, jen jsme hráli víc do těla a oni to kazili.
Když bychom přidali třetího pěkně mezi nohy forejtovského gólmana, náš brankář by to své nadřazené kličkování jednou trochu nezvládl a hráč s legračním číslem 165 snížil.
A pak bych nasedl do bílého auta a byl bych určitě šťastnější. Zato ti FC Forejt, ti by měli začít trénovat. Anebo zkusit nějaký jiný sport, jak trefně poznamenal jeden z nich.
FOTOGALERIE JE ZDE!
FOTOGALERIE JE ZDE!
text a fotky Řízek
Žádné komentáře:
Okomentovat