MANAŽEREM

Virtuální Forejt prohrál
text Řízek, foto hattrick.org

Už od časného rána jsem nemohl dospat. Ošival jsem se, vrtěl a občas jsem do sešítku položeného u postele poznamenal pár slov a něco načrtl. Jako takové skici. Už v půl desáté jsem to nevydržel, vstal, a zatímco v konvici bublala voda na kávu, vytáčel jsem Františka Konečného. Začíná totiž sezóna.

"Trenére, těch pět beků byla blbost. Co by tomu řekli fanoušci? Pošlete tam normálně 4-4-2, do brány půjde ten Bolívijec, co jsme ho koupili předevčírem, a jestli zase dostaneme šest fíků jako při tom přáteláku," hřímal jsem do telefonu, "může se pod vámi klidně začít kývat židle," dodal jsem jakoby žertem. "Uhm, ano, šéfe... vynasnažíme se, abyste byl spokojenej," kňoural bezectný František Konečný do telefonu. Holt je to jenom nedostačující trenér defenzivního zaměření a já jsem přeci jen manažer. Sice je to sympatický chlapík, který je vyrovnaný a čestný a má ucházející zkušenosti, ale ty jeho nedostačující vůdčí schopnosti, to je velký problém. 

Fanoušci už se zatím trousili ke Stadionu Péti Forejta. Ve VIP lóžích se tísnili sponzoři a velmi důležití lidé, přišel i starosta, důležití lidé seděli pod střechou, lidé stáli v ochozech. Přesto vyprodáno asi nebude. Všech 126 členů fanklubu bylo už v deset v rozjařené náladě, a to tak, že jim bylo celkem jedno, kolik obránců vyšleme na pažit. Sice očekávali, že mač s týmem HK-47 RCFC nebude žádná legrace, ale věřili minimálně ve vyrovnaný výsledek a se stoupajícími promile stoupala i očekávání. Nálada byla výborná, strážníci nemuseli řešit žádné velké přestupky, snad akorát když se jeden z hráčů pokoušel policejního koně navléct do zeleného dresu, ale to je jasné, že zasáhnout museli. 

V 11:40 foukl sudí do píšťalky a začalo se hrát. V ochozech se poztrácely necelé čtyři tisíce lidí, ale na to, že hrajeme sedmou ligu, skupinu 441, to není tak špatné. Hned po šedesáti vteřinách zavládlo na tribunách zděšení. Zděsil jsem se i já a málem jsem se pobryndal limonádou - rozvalený mezi sponzory úplně pod střechou, s triedrem před očima. Rezervní rozhodčí totiž vzal do ruky číselnou tabuli, jako že se chce střídat. Nedostačující a nepochopený kouč František Konečný v první minutě stáhl z trávníku zároveň našeho nejlepšího záložníka a jediného slušného forvarda a místo nich poslal nějaká kopyta, co šla okolo. Fanoušci urychleně vyprázdnili kelímky a zasypali jimi Konečného a realizační tým. 

Poprvé jsme inkasovali kupodivu až těsně před půlkou, ale hned dvakrát. Bolívijec asi ještě nebyl dostatečně aklimatizovaný. Policisté museli krotit fanoušky, kteří chtěli přelézt plot ven ze stadionu. 

Mátožný tým se po změně stran nevzedmul, Konečný byl zadumaný až patetický a sponzoři při pohledu na tu spoušť utahovali penězovody. Poté, co se v sedmdesáté čtvrté minutě odhodlal znovu střídat, jsme dostali další dva góly  a pět minut před koncem dokonali hosté dílo zkázy, což probudilo i naše příznivce. Trenérovo zaparkované auto ublemcali tácky s hořčicí od klobás a sprejem mu na kapotu napsali TÁHNI, DEBILE! Mně na dveře někdo vyryl kosočtverec, ale třeba to nemělo souvislost. 

Nu co, sezóna teprve začala. Na stránkách www.hattrick.org může mít fotbalový tým opravdu každý. Každý blbec.