VĚČNÝ TŘPYT

Tyhle velké plechové krabice, co vypadají jako obří kostky z lega, jsou kontejnery. Je v nich všechno možné: panenky, trička s Tlapkovou patrolou, nábytek. Přijely sem na vlacích z přístavů, kam předtím připluly na lodích nejspíš odněkud z Číny. A pak je vyložili z vlaků na tyhle barevné hromady. A teď je ještě támhletím velkým jeřábem - vidíš? Zrovna něco zvedá - naloží na kamiony, odvezou někam do skladů a pak i do obchodů, kde si všechny ty věci budeme moct pak koupit. Ne, vlkodlaci neexistují. Ne, ani o půlnoci neexistují. A ano, Eliška na tu vaši přespávačku přijede už zítra a neboj, tu matraci pro ni jsem objednal. 

Zásilka dorazila do boxu zhruba ve stejné době, kdy jsme se vraceli z našeho vlakového výletu, který nám rychle utekl díky duchaplné konverzaci o logistice a dalších věcech. Na to, že v krabici byla akorát nafukovací matrace, se to těch pár set metrů zaflusaným okolím Budějovické docela proneslo. Balík jsem postavil do chodby a věnoval se jiným úkolům, které den přinesl. 

Dneska přijede Elda! vysílala druhý den ráno místní rozhlasová stanice nepřetržitě mezi pitím kakaa a ošetřováním plyšáků. Je načase vybalit a vyzkoušet matraci pro hosta (hostku). Krabice působila dojmem, že cestou k nám viděla spoustu přístavů, hromad plechových legových kostek a nevábných skladišť. Ale matrace na fotografii vypadala jako něco, na čem se bude spát téměř královsky. 

Akorát že se někde mezi Šen-čenem nebo Guangdongem a Průhonicemi stala chyba, motýl někde zamával křídlem anebo skladník zamával paží blbým směrem a naši matraci patrně dostal někdo, kdo místo ní netrpělivě očekával 32 sklenic s jakýmisi různobarevnými třpytkami. Což by samozřejmě bylo pro přespávačku dvou čtyřletých holčiček naprosto ideální a zároveň katastrofální pro jejich obslužný personál. Podíval jsem se znovu, jestli tam není někde skrytá kamera, ale nebyla. Heda neví, jestli se má radovat z plejády třpytek, nebo plakat, že kámoška nemá kde spinkat.

Je to tak bizarní, že nejsem ani moc naštvaný. Volám do e-shopu, respektive zjišťuji, že obchod s názvem něco jako matracehrackyadivnevecilevne99.cz na sebe neuvádí žádný telefon. V hodnocení uživatelů převládá jedna hvězdička (lidé asi nemají rádi třpytky), ale při scrollování spoustou naštvaných recenzí jsem objevil i nyní už skrytý mobil a podařilo se mi dovolat nešťastnému zaměstnanci, jenž sice podobně jako já nedokázal pochopit, kde se to tam vzalo, ale aspoň slíbil situaci promptně řešit a napomoci s vrácením.

Nezbývalo než sehnat jinou matraci. V nedaleké prodejně s levným nábytkem jednu měli a uvnitř krabice byla skutečná matrace, což bylo sice nudné, ale žádoucí. Pak přijela Eliška a všechno bylo skvělé. Heda jí potom, co všechno rozbordelily, půjčila svou postýlku a sama si lehla na matraci. Než ji to o půlnoci přestalo bavit a ustlala si (napříč) mezi námi, společně s kočkou.

Třebaže vlkodlak nedorazil (a peníze za reklamovanou matraci doteď taky ne), vyspali jsme se všichni asi tak, jako kdybychom leželi na třpytkách. 

text a foto Řízek